Historky
Ještě přidám dvě historky, které znám jen z doslechu od kulisáckých pamětníků.
V dobách normalizačních se hrál na Nové scéně Strakonický dudák.
Dubčeka zbavili všech funkcí a poslali ho dělat do Turecka velvyslance, tam asi nemohl tak škodit.
Na každé představení chodil nějaký vtipálek a vždy když Švanda oznámil Dorotce, že odchází do Turecké země, tak vykřikl. „Tak tam pozdravuj Dubčeka“ To se úřadům samozřejmě nelíbilo, a tak nařídili změnit text. Švanda musel říct že odchází do daleké země. A ten chlápek opět: „A kdybys šel přes Turecko, tak tam pozdravuj Dubčeka“
Já jsem na jednom z těch představení taky byl s manželkou jako divák, ale vtipálek už tam nebyl. Asi ho taky někam poslali.
Druhá historka je ze Zlaté kapličky.
Nedokážu si představit ND a v něm taková hra. No, no, normalizace.
Hráli nevím co to bylo, ale byl tam Lenin a revolucionáři. Třetí řada v hledišti byla celá prázdná. To se nestává. Vysvětlilo se to krátce po začátku představení. Za Leninem přišli revolucionáři s bodákama a v tu samou dobu se otevřeli dveře, a ještě tam pustili celý dav ze zájezdu. Jak se tak hrnuli na svá místa, zeptal se Lenin spolubojovníků :
„Kde jste byli tak dlouho soudruzi? “
Nějaký trochu posilněný pán ze zájezdu povídá:
„Ále, posral se nám autobus, soudruhu Lenine.“
To je pro dnešek vše. Možná ještě někdy příště zase něco o divadle.